About us 3 2 2 2 2

„V průběhu školního roku 20/21 se uskutečnil projekt na téma Rozvoj kulturního povědomí. Hlavním cílem projektu bylo seznámení se se zvyky a tradicemi jiných evropských zemí, a uvědomění si, že odlišnost není překážka, ale naopak přínosem a příležitostí k poznávání a získávání bohatších vědomostí. Vedení k toleranci a respektu k odlišným kulturám bylo velkou součástí projektu, stejně tak jako soustředění se na pochopení geografických, historických a jazykových faktů a vývoje. Během mezipředmětové spolupráce pracovaly děti na přípravě prezentace jednotlivě zvolené země individuálně, kterou poté nasdílely s ostatními, a během které si osvojily a zdokonalily nejenom prezentační schopnosti v anglickém a českém jazyce, ale také sociální kompetence, kritické myšlení, zvídavost, diskuzi, aktivitu a samostatnost. Rozšíření zeměpisných i lingvistických znalostí se setkali s evidentním uplatněním.

Téma projektu vycházelo z průřezu předmětů občanské výchovy a dějepisu. Projekt podporoval občanské vzdělávání v demokratické kultuře.

Jeho cílem bylo porovnat lidská práva v demokratické a totalitní společnosti. Projekt byl členěn do několika bloků. V prvním se žáci seznámili se základy práva a s fungováním justice v demokratické společnosti. Dále jsme probírali fungování justice v totalitních režimech. Následovala filmová projekce zaměřená na osud Milady Horákové. Po dokumentárním filmu přišla na řadu diskuze o dané problematice. Ve druhém bloku našeho projektu jsme s žáky navštívili městský soud v Praze, kde jsme měli domluvenou exkurzi přímo se soudcem daného soudu. Žáci tak měli možnost zažít na vlastní kůži atmosféru historické soudní síně, doplněnou o poutavý komentář našeho průvodce. Nově nabyté vědomosti žáci uplatnili při vypracování pracovních listů, které byly pro projekt vytvořeny. V poslední části projektu jsme společně hodnotili předchozí bloky, diskutovali na téma lidských práv a lidské svobody.

Cílem projektové výuky bylo rozšířit povědomí žáků v oblasti práva a historie soudnictví. Aby na základě nových poznatků dokázali pochopit a vysvětlit rozdíly v soudních líčeních v demokracii a totalitě. Dílčím cílem bylo rozvinout u dětí komunikační a kooperativní schopnosti.

Projekt byl určen pro žáky 2. stupně naší školy. Zaměřili jsme se na problematiku fake news v dnešním světě. Důraz byl kladen na seznámení žáků s problematikou postfaktické doby.

Cílem projektu bylo vysvětlit žákům základní pojmy ze světa médií – společně jsme se zaměřili na tvorbu mediálních zpráv a jejich ověřování. Dále pak na rozvoj verbálních a komunikačních dovedností žáků, zejména při prezentaci jejich projektu. Forma skupinové práce pak rozvíjela mezilidské a sociální kompetence. Použité metody vedly děti k rozvoji kritického myšlení při sběru informací z medií a internetu.

Pedagog zastával v tomto projektu funkci moderátora. Výstupem pro všechny žáky byly vypracované pracovní listy. Ve druhé části bloku pak také vypracované postery na téma Tvorba mediální zprávy, které skupinky následně prezentovaly.

Dílčí část projektové výuky byla také zaměřena na zprávy, které lidé získávají prostřednictvím sociálních médií. Naší snahou bylo naučit žáky rozklíčovat zprávy na sociálních sítích, rozpoznat fake news a obecně naučit děti ověřovat informace.

Do projektu jsme také zařadili problematiku multikulturního aspektu medií v životě jedince, s cílem snížení rizika diskriminace a rasismu na sociálních sítích i v životě.

V říjnu 2021 se u nás uskutečnil projekt na téma nastávajících svátků mrtvých. Nejvíce jsme se soustředili na Dušičky, ale povídali jsme si i o slavení Día de los Muertos a Halloweenu – to zejména v angličtině. Cílem projektu bylo seznámení se s tradicemi jiných zemí, ale hlavně uvědomění si smrti jako faktu, který je svázán se životem nás všech a nutnosti vyrovnání se s ním. Děti ve spolupráci s rodiči a dalšími členy rodiny sepsaly a v ranních kruzích samostatně představily příběhy lidí, kteří už jejich rodiny navždy opustili, ale zůstávají s nimi ve vzpomínkách, tradovaných příbězích, předávaných moudrech a děděných nadáních pro určité činnosti. Vše doplnily fotkami a dalšími materiály. Přitom se zároveň učily prezentování výsledků své práce na straně jedné a pozornému naslouchání ostatním na straně druhé. Vzpomínky to byly osobní, někdy úsměvné, jindy dojemné, poučné a velice zajímavé.

Bylo jasně vidět a slyšet, že přestože tu s námi již nejsou fyzicky přítomní, zůstávají „naši mrtví“ stále s námi.

Základní myšlenkou projektového dopoledne byla linka tzv. zážitkové lekce na téma holocaustu – tedy vyzkoušení všech aktivit včetně reflexí na sobě samém, konzultace, diskuse. Tomu předcházela metodická příprava, jak po vzdělávací tak po materiální stránce. Projekt vyšel ze zájmu dětí vzniklý v rámci probírání tématu minulosti v prvouce a vlastivědě, kdy děti velmi zajímá téma 2. světové války a osudy židovského obyvatelstva v jejím průběhu. Hlavní část projektu proběhla v tvořivém duchu lekce RWCT (čtením a psaním ke kritickému myšlení) a v jejím rámci jsme spolu s dětmi četli a zpracovávali zajímavé literární i filmové ukázky, pracovali na třídění vlastních myšlenek a postojů, diskutovali a psali vlastní postřehy. Také jsme využili materiálů, které poskytli k tématu rodiče – příběhy, fotografie a dokumenty. V návaznosti na téma jsme začátkem roku navštívili i interaktivní program v Židovském muzeu, který nám na míru přichystali tamní lektoři. Cílem bylo rozšiřování povědomí dětí o kulturních a historických souvislostech, ale zejména vedení k toleranci a respektu k lidem s odlišným původem, náboženstvím či jinak se lišícími od běžné většiny. Spolu s dříve probíraným tématem komunismu a Sametové revoluce bylo snahou vštípit dětem názor, že jakákoli totalita je špatná, každý má právo na svobodné myšlení a vyjadřování svých názorů, ale pouze při zachování práv a svobody druhých.

Cílem projektového dopoledne bylo dát dětem prostor ke komunikaci, zvídavosti, zjišťování faktů a jejich ověřování. Vzbudit u dětí zájem o zvyky a tradice v zemích svých známých spolužáků či kamarádů, zjistit odkud pocházejí a jaké je to v jejich zemi. Zároveň snaha zjisti, jak se jim žije v naší kultuře a jaké zvyky musely změnit a co bylo na tom nejtěžší. Také nechat děti odprezentovat jejich zjištěné údaje. Rozdělit si role ve skupinách, kdo co odprezentuje, kdo doplňuje údaje a následně vytvořit prezentaci. Porovnat naši kulturu s jinou kulturou. Vše začalo úkolem oslovit libovolného žáka-cizince z naší či jiné školy a udělat s ním krátké interview na téma „Moje kultura“. Děti se touto formou seznamovaly s rozdílnou kulturou a různými tradicemi cizích zemí. Poté měly děti svoje výsledky prezentovat a seznamovat třídu se zjištěnými fakty. Podstatné bylo, že dokázaly dětem vypichovat „perličky“, které se nikde v učebnicích nepíší a zjistily je na základě vlastního šetření. Velmi nám v hodinách pomáhala i expertka, která dokázala s dětmi velice kvalitně a obratně diskutovat na tato témata. Všechny svoje informace dokázaly ještě vhodně doplňovat různými obrázky, odkazy na internetu či dalšími zajímavými materiály. Náplň těchto hodin děti velmi bavila a přinesla jim spoustu užitečných informací, které se jim hodí i v jiných předmětech.

Projekt byl určen pro žáky 2. stupně naší školy. Zaměřili jsme se na problematiku fake news v dnešním světě. Důraz byl kladen na seznámení žáků s problematikou postfaktické doby.

Do projektu jsme také zařadili problematiku multikulturního aspektu medií v životě jedince, s cílem snížení rizika diskriminace a rasismu na sociálních sítích i v životě.